Reklama
 
Blog | Filip Rosenkranc

Jak se připravit na půl roku ve Středoafrické republice

(Psáno 30. září) Běží nám druhý týden školení, který je věnovaný praktickým věcem ohledně zemí, kam pojedeme, a tomu, co tam vlastně budeme dělat. „Slyšela jsem, že v hlavním městě došlo k velkému útěku z vězení a všichni vězni utekli,“ říká Federica, italská členka našeho týmu, který pojede do Středoafrciké republiky (SAR). Naše koordinátorka to potvrzuje a dále nás zásobuje informacemi o zemi, kde strávíme šest měsíců.

Na školení se k nám už připojili dva afričtí dobrovolníci – Assania a Serge. Naši spolupráci dost zpestřuje fakt, že oni vůbec nemluví anglicky a já s kolegyní z ČR Lenkou zase francouzštinu ještě potřebujeme hodně oživit. Při tvorbě prezentace o SAR jsem pracoval spolu s Assaniou a s pomocí slovníku, rukou, nohou a občasného mlácení se do hlavy jsme to zvládli. Mohli jsme pak hrdě odprezentovat, že SAR si prošla pár ozbrojenými převraty a že jde o zemi vnitrozemskou, která je navíc obklopena samými „skvělými“ sousedy – Čadem, dvěma Súdány, dvěma Kongy a Kamerunem.

Pascal z Čadu během školení

Vláde nevládne na celém území – na severu a východě se pohybují ozbrojené skupiny, hranice nejsou pod kontrolou a uprchlíci prchají, kam se dá a kde je zrovna bezpečno. My budeme sídlit v hlavním městě – Bangui – které je na jihu země a které je relativně bezpečné. „Vodu z kohoutku lze pít po přefiltrování a před komáry s malárií je potřeba se chránit od soumraku do úsvitu,“ popisuje nám situaci v Bangui koordinátorka. Pro porovnání SAR, ČR a Keni, kde jsem byl minulý rok, můžete mrknout na tabulku s pár zajímavými údaji.

 

Reklama

Ukazatel

SAR

Keňa

ČR

Výskyt HIV (% dopělé populace)

4,7

6,3

0,1

Počet žáků na jednoho učitele na ZŠ

81

47

19

Porodnost (počet dětí na ženu)

4,6

4,7

1,5

Uživatelé internetu (% populace)

2,2

28

73

Mobily – podíl: počet mobilů/populace (%)

25

65

122

HDP/obyvatele (US dolary)

483

808

20 407

 

Byl to krizový týden – řešili jsme humanitární krize a pomoc a jednu krizi jsme bohužel zažili sami. Opustila nás kolegyně a kamarádka z Keni – Josephine. Dostala infarkt. Měli jsme zrovna školení první pomoci, takže tu byli i profesionálové, ale ani oni nedokázali Josephine pomoci. Všechny to silně zasáhlo. Po pár dní zotavování jsme na památku Josephine zasadili strom a pokračujeme v práci. Organizátoři nám vyšli ve všem vstříc a všichni jsme teď odhodláni na projekt do Afriky odcestovat. My do SAR poletíme 9. října.

Josephine během školení

Na závěr přikládám citát thajského krále, který se hodí do kontextu krizí nejen humantárních: „Není možné, aby si lidé tím vším prošli a my přitom tuto zkušenost nevyužili k tomu, abychom ze světa neudělali lepší místo.“